Terry Pratchet: Úžasná Zeměplocha

!Pozor tento článek cituje z knihy a tudíž obsahuje spoilery!

Nevím, jestli jste se už dostali k Zeměploše. Pro mě má tenhle cyklus od Terryho Pratchetta velkou hodnotu. Strašně se mi líbí, jak dokáže autor využít fantasijního světa k tomu, aby vytvořil zajímavá přirovnání. Aby nám ukázal nenásilnou paralelu ke světu našemu. No a asi nejvíc se mi líbí, jakým způsobem přemýšlí a popisuje smrt. Díky postavě Smrtě si s ní pak může různě hrát. Smrť nepůsobí jako nějaký strašák, je to spíš sympaťák.

Tentokrát se chystám citovat ze dvou dílů Zeměplochy. Magický prazdroj a Soudné sestry.

Upřímně mi Magický prazdroj přijde nabitý super hláškama, ale celkově spíš nic moc. Soudné sestry mě ale znovu utvrdily v tom, že Zeměplocha je fakt top fantasy série!

Smrť se poměrně často ve své praxi setkává s lidmi, kteří umřou a brání se jít s ním "dál". A tak v různých dílech Zeměplochy narazíme na různé dialogy Smrtě s právě zemřivšími.

Ani Magický prazdroj není výjimka. Jeden umřelý mág se také rozhodne, že umřít doopravdy nechce a dokonce vymyslí trik, jak odchod se Smrtěm oddálit...

POUZE ODDALUJEŠ NEVYHNUTELNÉ, prohlásil. (Smrť)

Ale to je přece podstata celého života, ne? (Mrtvý mág)

Magický prazdroj: citace z knihy (str. 13)

Jak to je s velkými objevy? Konkrétně s DNA?

Ve vícerozměrných světech mnohovesmíru je známá skutečnost, že ty největší objevy vznikly díky okamžitému záblesku. Samozřejmě že nejdřív je kolem toho spousta myšlení a dřiny, ale co celou věc pravidelně doklepne, je něco jako padající jablko, syčící konvice na čaj nebo voda, která vám vyteče z vany, když si do ní sednete. V hlavě přihlížejícího člověka najednou něco cvakne, a kousky rébusu do sebe zapadnou. Tvar DNA, jak se všeobecně tvrdí, dluží svůj objev náhodnému pohledu na spirálové schodiště v okamžiku, kdy vědcův mozek byl právě v tom příhodném stavu zmámení. Kdyby byl v té chvíli použil výtah, mohla být celá genetická věda postavena na úplně jiných základech.*

* Pozn. autora: I když možná rychlejších. A platných taky třeba maximálně pro čtrnáct osob.

Magický prazdroj: citace z knihy (str. 143)

Mrakoplašovo životní moudro

"Talent jen určuje, jak budeš co dělat," prohlásil Mrakoplaš. 

"Jenže nedefinuje, čím jsi. Hluboko ve svém nitru, chci říct. A když víš, co jsi, dokážeš cokoliv."

Magický prazdroj: citace z knihy (str. 182)

Jak je to s bezpečností? ;-)

"Jak daleko bychom museli doběhnout, abychom byli v bezpečí?" zeptala se Conina.

Mrakoplaš riskoval pohled přes zborcenou zeď.

"To je skutečně zajímavá filozofická otázka," odpověděl. "Já už uběhl dlouhou cestu, a nikdy jsem vlastně v bezpečí nebyl."

Magický prazdroj: citace z knihy (str. 195)

Co se stane, když člověk zemře?

Jako většina lidí - tedy alespoň většina lidí, kterým ještě nebylo šedesát - si ani Verence nezatěžoval hlavu zbytečnými úvahami, co se s člověkem stane, když zemře. Když na něj přišly podobné úvahy, tak si jako téměř každý člověk od úsvitu lidstva v duchu pomyslel, že se to nakonec jistě nějak vyvrbí samo.

A - stejně jako téměř každý člověk od úsvitu lidstva - byl najednou mrtev.

Soudné sestry: citace z knihy (str. 310)

O prožívání přítomného okamžiku

(...) král patřil k lidem přesně zaostřeným v čase.

To totiž většina lidí není. Velká část lidí žije v jakési časové šmouze, která je rozmáznutá kolem bodu, kde se právě nachází jejich tělo - buď se o chloupek předbíhají do budoucnosti, nebo se maličko zdržují v minulosti. Obvykle se tak úpěnlivě zabývají myšlenkami na to, co se stane, že to, co se děje teď, zjistí, až když na to vzpomínají.

Soudné sestry: citace z knihy (str. 312)

PRATCHETT, Terry. Magický prazdroj: Soudné sestry. Přeložil Jan KANTŮREK. Praha: Talpress, 2009. ISBN 9788071973867.