Svobodné školy - existují a jsou mezi námi!!!
Jsem velká fanynka svobodného vzdělávání.
A zároveň... souhlasím s myšlenkou, že pro některé bytosti to není nejvhodnější.
Myslím si, že by se "jenom" měl změnit poměr. Že víc škol by mělo být svobodných. Že by tu měly být školy "alternativní", nebo-li školy napůl cesty. A míň škol by mělo být těch "klasických".
Proč?
Omlouvám se, tento článek se zatím nedá poslouchat, protože jsem v době jeho zveřejňování ztratila hlas.
Až bude dostupný odkaz na youtube, objeví se zde pod tímto textem.
Zatím si můžete pustit některý z předchozích nahraných článků.
Protože...
... si myslím, že nejvíc se rodí dětí, kteří by svobodnou školu zvládly a byla by jim ku prospěchu.
... a mnohem méně dětí se rodí s (opravdovou) potřebou vnějšího vedení.
Také si myslím, že častěji nezvládají koncept svobodného vzdělávání dospělí, kteří se pohybují kolem dítěte, než samo dítě. (Což v žádném případě neodsuzuji! Mám pro to naopak největší pochopení, vzhledem k tomu, že za jejich dětství existovaly pouze "klasické" školy a "klasická" výchova.) A právě proto jsem i pro školy "napůl" cesty. Protože jsem toho názoru, že je potřeba mít nějaký překlenovací článek, který pomůže rodičům/dospělákům zpracovat si téma svobody (ve vzdělávání) a zároveň umožní svobodným dětem úplně se neoddělat v "klasické" škole.
Moje domněnka byla, že opravdové svobodné školy u nás v České republice vůbec neexistují. Že je to utopie. Že existují pouze v zahraničí a u nás rodiče musí volit varianty domácího vzdělávání, případně komunitního, aby zajistili pro svoje děti svobodu v tomto ohledu. Že jsou ale stejně pak děti nuceni chodit na přezkušování do některé oficiální školy. Takže svoboda zase jenom od camcať po camcať...
Naštěstí jsem navštívila Osvobozenou školu v Praze a jsem doopravdy nadšená. Zažila jsem pocit svobody. Pocit seberegulace a sebezodpovědnosti. Zažila jsem nadšení ze zkoumání, ze hry, ze života. Zažila jsem něco, co se těžko předává slovy. Je to něco jako hluboká vděčnost, radost, přijetí a láska. Jako by se mi v krku a v srdci něco otevřelo, co vyzařuje příjemné bílo-modré světlo.
Jsem vděčná, že jsou tu lidé, kterým nestačí o svobodě mluvit. A přes všechny těžkosti, kterými musí projít, vědí, že jdou správnou cestou a vytvářejí svobodná místa. Děkuji vám, za vaši odvahu, vytrvalost a existenci!
Můj příspěvěk je tedy plný naděje. A píšu ho hlavně proto, abych vám zprostředkovala tuhle naději, abyste se jí také mohli napít. :-)
Hurá! Už existují! I v České republice! I v Praze!
Je to proces... jasně. Zatím jich je pár... Ale už víme, že to jde. A poměry se postupně mění. ;-)
S velkou úctou a vděčností... Ollie
Poznámky a odkazy pod čarou
Odkaz na webové stránky Osvobozené školy: www.osvobozenaskola.cz
Osvobozená škola v Praze má momentálně plnou kapacitu a nemůže proto přijímat nové žáky. I z toho důvodu hledá urgentně novou budovu (alespoň 500 m2 se zahradou na dobře dostupném místě pro žáky z celé Prahy). Kdybyste o něčem věděli nebo mohli nabídnout neváhejte a napište e-mail na info@osvobozenaskola.cz.
Svobodné školy jsou i na jiných místech České republiky. Seznam škol v ČR fungujících na svobodném principu naleznete zde: www.asociacesds.cz
- Summerhill - napsaná přímo zakladatelem stejnojmenné školy - Alexanderem Sutherlandem Neillem. V knize najdete rozebraná nejrůznější témata, se kterými se nejen svobodné školy potýkají. Najdete zde nejen vychvalování, ale i kritické zhodnocení neúspěchů.
- Svoboda učení - od autora Petera Graye. V knize se dozvídáme o fungování jiné svobodné školy, která není internátní, ale docházková. Kniha je podle mého názoru méně objektivní než Summerhill a zabývá se hlavně klady svobodného vzdělávání.