Rozpůlený dům

15.01.2025

Počkala si na mě. Čekala poslušně v knihovničce. Koukala se na to, jak čtu pořád něco jiného. Už jsem ji i vzala do ruky, že to zkusím, ale po první stránce, jsem ji zase odložila a vrhla se opět na jinou...

Až přišly prázdniny. Knihy došly. 

Dočkala se. :-)

Teď zpětně chápu, proč musela počkat. Musela počkat na to, až strávím červenec v českém pohraničí, kde se dozvím spoustu věcí o odsunech Čechů a Němců, o transportech smrti, kde uvidím spoustu ruin zbylých po zaniklých vesnicích...


Nechce se vám číst? Raději byste si článek poslechli?
Vyberte si jeden z odkazů a článek si pusťte. :-)


Kniha tak byla dalším pokračováním této části našich dějin, která se ke mně rozhodla promlouvat. 

Rozpůlený dům je kniha čtivá a chytlavá. Je napsaná moderně a chytře. Takže nás čtenáře nepouští, neboť se chceme dozvědět, co se s postavami bude dít dál. A přitom nás nenápadně zasvěcuje do života v pohraničí, do života za světových válek, do života bez dnešních antikoncepčních prostředků. 

!Pozor tento článek cituje z knihy a tudíž obsahuje spoilery!


Noviny

Vincek si myslel své. Čím jsou lidi študovanější, tím jsou přitroublejší, jaký to má smysl, louskat půl dne noviny, když tam nepíšou nic o tom, jak se tady lidem skutečně žije? Není tam nic o hladu, nic o nepokojích a už vůbec nic o tom, jak ve Vrchlabí zakročili vojáci.

Citace z knihy (str. 127)


My a vy

"A proč se na mě tak koukáš, copak je to moje vina? Proč pořád mluvíš o vás a o nás? Copak nejsme všichni lidi?" ohradila se Anežka.

"Promiň, ale někteří z Němců se teď jako lidi nechovaj!" zvýšil hlas Tomek.

Citace z knihy (str. 224)


Životní cesta

(...) podíval se Hanz na Arnošta, jak se na něj nikdy nepodíval. Tohle byl kluk, kterého matka odložila a otec nechtěl, kluk, co neměl nikdy nic, a pak se všem vzepřel a vyvlékl se z wehrmachtu a teď tu seděl proti němu... Zatímco jeho Konrád měl vždycky, co chtěl, měl lásku rodičů, vzdělání, peníze, dary a splnil všechno, k čemu ho vedli, a kde je teď, pod hlínou v rakvi... Možná by děti měly v životě něco překonávat, něco vytrpět, s něčím se poprat. On Konnymu cestu jenom uhlazoval a uhladil ji špatně. (...)

Citace z knihy (str. 449)


HORÁČKOVÁ, Alice. Rozpůlený dům. Praha: Argo, 2022. ISBN 9788025738122.