LYKKE

LYKKE je kniha o štěstí.

Autor se zamýšlí nad lidským štěstím. Nad tím, proč se Dánsko často nazývá nejšťastnější zemí světa. A co se od Dánů můžeme naučit, abychom taky byli šťastní nebo šťastnější.

Kniha je rozdělena do krátkých kapitol. Dobře se čte a rozhodně je inspirativní. :-)

Ještě ti chytí kapička štěstí? Otevři Lykke a ponoř se do ní. ;-)

!Pozor tento článek cituje z knihy a tudíž obsahuje spoilery!

Technologický pokrok

S technologickým pokrokem je tato výzva dokonce čím dál naléhavější. Navazujeme kontakty jako nikdy dřív, přesto se stále cítíme sami. (...) Raději někomu zavoláme, než abychom se setkali osobně. A než abychom volali, raději pošleme esemesku. Pohltila nás iluze, že můžeme fungovat bez nároku na osobní přístup. Sociální sítě mají svá pozitiva, protože díky nim jsme v kontaktu s lidmi, kteří jsou z geografického hlediska daleko. Je však potvrzeno, že lidé kteří omezí používání sociálních médií, jsou šťastnější a navazují více vztahů v reálném světě.

Citace z knihy (str. 71)

Neptejte se, prostě pomozte

(...) Když jsem chodil na střední školu, jednou odpoledne jsem cestou domů viděl souseda Nielse, jak nabírá lopatou štěrk na příjezdové cestě. Popadl jsem jinou lopatu a šel mu pomoct. Bylo zjevné, že by se mu další ruka mohla hodit, nemusel jsem se na nic ptát. Několik let potom mi zemřela máma a pár dní nato u našich dveří zazvonil Niels s manželkou Ritou: "Zajdi k nám dnes na večeři." V naší ulici to takhle fungovalo. Neptali jsme se, jestli druhý něco nepotřebuje. Tím chci říct, že někdy není důvod se ptát - prostě přiložte ruku k dílu.

Citace z knihy (str. 262)

Změňte soutěž na spolupráci

(...) Asi všichni známe hru o poslední židli, že? Máme deset dětí, ale jen devět židlí, a když přestane hudba hrát, musíte si rychle na některou židli sednout. Pokud na vás nezbyde, máte smůlu a jste ze hry venku. Každé kolo se ubere jedna židle, dokud nezůstanou poslední dva lidé a jedna židle. Takže se v zásadě jedná o mírnou verzi Hunger Games pro lidi, kteří si skutečně rádi posedí.

(...) A co kdybychom hru změnili na týmovou spolupráci? Také začneme s deseti dětmi a devíti židlemi, ale když přestane hudba hrát, posadíme se všichni - dvě děti se podělí o jednu židli. Dobrá. Teď dáme stranou jednu židli, ale všechny děti zůstávají pořád ve hře. Opět se hudba zastaví a nyní se musí dvakrát dvě děti vměstnat na dvě židle. Jen si to představte. Na konci hry se pokusí na jednu židli seskládat všech deset dětí. Místo toho, abychom je učili, jak proti sobě soutěžit, je učíme, jak vzájemně spolupracovat.

Citace z knihy (str. 215)

WIKING, Meik. Lykke: tajemství nejšťastnějších lidí na světě. Přeložil Markéta KLIKOVÁ. Populárně naučná. V Brně: Jota, 2018. ISBN 9788075652706.