Jak se jezdí v kočáře?

To je přece jasný jak se jezdí v kočáře. Je i jasný, jak se jezdí v kočárku. Prostě si tam sednu a jedu. Teda... si tam sednu a někdo další mě veze. Asi nějak takhle:

Já jsem věděla celkově o dvou. O tom klasickém v sedě (viz obr. výše) a o tom, kterému já říkám NA STOJÁKA.

S mojí kamarádkou Míšou, jsme přišly na další způsoby. A co si budeme povídat. Je to:

1. hrozná sranda jezdit na/v kočárku i jinak než "normálně".
2. příležitost dát se do řeči s kolemjdoucími, kteří jsou zaujati vaší jízdou.
3. výborně vymyšlené, protože každý způsob jízdy je určen pro trochu jiné využití. A tím, že jezdíte pouze "klasicky" se o ně ochuzujete.

Následují náčrty jednotlivých způsobů jízdy na/v kočárku, na které jsme společně s Míšou přišly. A popis, k čemu se hodí, proč jsou důležité a další typy a vychytávky. ;-)

Jízda klasicky v sedě

Pravděpodobně nejvíc přijímaný způsob jízdy. Určitě se bude hodit, když budete chtít zapůsobit na rodiče, prarodiče nebo prostě na lidi, jak způsobně se umíte chovat.

Zároveň je to nejlepší pozice, pokud si potřebujete v kočárku zdřímnout.

Hodí se, i když máte hlad a chcete si dát svačinku. (Pokud jste ji teda vzali s sebou.)

A taky (a to hlavně!) můžete dělat, že řídíte auto. Pokud s sebou máte zkušeného řidiče, určitě zareaguje na vaše povely: ČERVENÁ! ORANŽOVÁ! ZELENÁ! ;-)

Jízda dole, tam co se dávají nohy

Trochu náročná pozice. Už musíte být se svým řidičem sehraní. Protože prostor na zadek je malý a občas je potřeba zastavit a znovu nasednout. Takže jezdit jenom s řidičema, kteří umějí rychle zareagovat na váš povel: ZASTAVIT nebo STOP či STŮJ nebo PADÁM.

Je to ale výborné, pokud si chcete trochu zaposilovat. Když je na zemi sníh či listí, můžete nohy položit zlehka na zem a dělat, že vaše nohy jsou takový to uklízecí auto.

Pozor! Je potřeba vzít s sebou dobrý rukavice, zvlášť v zimě. Protože kočárku je potřeba se držet - většinou tam, kde se držíme je kov a ten studí. Moc tlusté rukavice, ale nefungují, protože se v nich špatně drží... Je potřeba poučit vašeho řidiče, aby vzal vhodné "pracovní rukavice" pokud se chystáte na jízdu "dole".

Jízda nahoře

Skvělá věc. Sednout si nahoru.

Střecha kočáru musí být stažená k držícím madlům. A přesně do prostoru mezi střechu a madlo (rozuměj, tam co má normálně váš řidič ruce) se dá parádně sednout.

Nevýhoda je, když máte ušmudlané boty. To si potom ušmudláte i kočárek vevnitř, a pokud si budete chtít sednout "normálně", tak se zamažete celí...

A taky musí být váš řidič stále u vás. Kdyby odešel, spadnete s celým kočárkem dozadu.

Výhoda je, že svoje ruce můžete nabídnout řidičovi místo původních madel a můžete si hrát na motorku s novými řídítky - různě se přitom naklánět do stran a dělat, že zatáčíte a tak. Kočárek si dělá trochu, co chce - takže adrenalin. ;-)

A přes silnici vás může řidič jednou rukou chytit, druhou chytit madlo, aby to bylo bezpečný (rozuměj, použije stará řídítka). Takže pohoda.

Jízda na stojáka

Tak ta je hlavně na krátký přesun nebo na přesun v tandemu (pro kamaráda/sourozence). Zatímco jeden sedí spořádaně v kočárku, druhý stojí a přidržuje se...

Docela nuda, ale hodí se o něm vědět. ;-)

Znali jste všechny tyhle způsoby? Máte nějaký vlastní? Budu ráda, když napíšete do komentáře. A my je pak s Míšou možná vyzkoušíme ;-).