Hudba JE důležitá

Už se vám někdy stalo, že jste vešli do příjemně vypadajícího krámku/restaurace a po chvíli jste zjistili, že je vám tam vlastně nepříjemně a už jste se začali ošívat, už jste se začali pakovat, abyste tam odtud co nejdříve zmizeli a naladili se zase na svojí pohodu, kterou jste do té doby cítili?

Dnes se s vámi chci podělit o několik mých zážitků se společným jmenovatelem - HUDBA.

Chci to udělat proto,

1. protože se vám to možná už také někdy stalo. Třeba se v tom najdete a řeknete si "uff", tak se to neděje jenom mně...
2. protože o tom chci dát vědět. Chci dát vědět o tom, že hudba JE důležitá. 
3. protože věřím, že tento článek může svými vlastními cestami/silami a svým vlastním životem přispět k tomu, že se jeho esence dostane k těm správným lidem. A těm lidem pak pomůže, neboť najednou jiným lidem u nich v krámku / restauraci / na kurzu bude tak nějak příjemně a budou se tam rádi vracet. ;-)

Budu vám vyprávět 3 mini příběhy, které se mi "více méně" staly a ve kterých je vlastně řečeno, co má býti řečeno. A co se do příběhů nevešlo, vešlo se do dodatků. :-)

1. MINI PŘÍBĚH

Šla jsem vyzkoušet pro mne novou pizzerii. Interiér i exteriér - krásně zařízený. Celé to působilo, že jste na lodi. Barevně krásně sladěné. Byla tu i jakoby lodní okénka. Obrazy lodí. Velké zrcadlo na stěně opticky příjemně zvětšovalo prostor. Paráda. 

Co ale bohužel narušovalo tuto krásnou lodní scenérii, byla hudba. Ne snad její výběr - ten byl naopak velmi dobrý. Naprosto se hodil k lodnímu zátiší. Ale její hlasitost. HUDBA HRÁLA OPRAVDU VELMI HLASITĚ! A nevím jak vás, ale mě ruší, když mě hlasitost hudby ruší. 

A to jsem tam zrovna byla sama - představa, že jdu na oběd s někým a chci si v tom "rámusu" povídat, byla ještě víc nepříjemná. Bylo by to, asi jako chtít si s někým normálně popovídat na diskotéce.

Podle mě, velká škoda. Vše krásné kromě jednoho (bohužel velmi významného) detailu - HLASITOST HUDBY - a celý zážitek pokažen. 

Chci tím říct, že je to podle mě důležitá věc, aby se zákazníci u vás v podniku cítili dobře. Prosím, nepouštějte hudbu moc nahlas, ale jen jako příjemný jemný podkres. To nevadí, že když se restaurace víc zaplní, tak už není hudba plně slyšet. Vězte, že její příjemné vibrace jsou tam i tak. I tak to vaše hosty příjemně naladí. A je to mnohem lepší, než když se pohybujete na hranici hluku. 

Podle mě je důležité mít na paměti, že obchůdky ani restaurace (alespoň většinou, pokud v nich zrovna neprobíhá koncert) nejsou koncertní síně ani diskotékové prostory a proto není nutné pouštět hudbu výrazně nahlas. Ba naopak. Lidé k vám totiž přišli (pravděpodobně) z jiného důvodu než se soustředit na hudbu.

Díky. Díky. Díky.

2. MINI PŘÍBĚH

Příjemná kavárna. Interiér ladí oku, příjemná obsluha, výborné nápoje. Hudba akorát hlasitá, příjemně kavárenská, ALE... přibližně každých 10 minut naruší toto harmonické prostředí reklama. Znáte to - taková ta, co občas přeruší videa na Youtube. Nebo hůř - taková ta, co přerušuje poslech hudby na Spotyfy, když nemáte placenou verzi.

Prosím, pokud pouštíte hudbu veřejnosti, ať už v kavárně, v krámě, restauraci, v rámci kurzu, při józe, při cvičení... prosím, zařiďte si to tak, aby vám hudbu nepřerušovaly reklamy. Ruší to. Opravdu. A navíc je to podle mě i neprofesionální. Lidé vám pravděpodobně za kurz, jídlo, zboží... platí a tak podle mě mají právo poslouchat jen hudbu a ne reklamy. Navíc každá ta reklama vaše klienty vyruší z příjemného flow, které u vás zažívají.

Třeba předplatné na Spotify stojí měsíčně asi 160 Kč. Prosím, prosím, investujte do toho, uvidíte, že se vám to vyplatí v podobě spokojených zákazníků.

Díky. Díky. Díky.

3. MINI PŘÍBĚH

Velmi příjemný obchůdek. Plný nádherných věcí. Oblečení, designové šperky a takové ty krásné drobnosti, které máte touhu koupit a obdarovat s nimi sebe a všechny vaše kamarády. Nejraději byste tu strávili celý den a dívali se na ty nádherné věci. Co víc - nejradši byste si je všechny koupili, kdybyste na to měli. Jenomže i odsud vás možná vyžene hudba. Sice je akorát hlasitá, ani ji nepřerušují reklamy, ALE... je úplně nevhodně vybraná. Já tomu říkám invazivní hudba.

Invazivní hudba je můj název pro hudbu, která sice může být krásná, ale buď je krásná jen pro určité publikum (jako třeba metal, rap, hip-hop), nebo je krásná jen pro některé prostory a příležitosti (sem podle mě patří i pop nebo folk). Prostě je to hudba, která se nedá použít jako podkresová. 

Hudba podkresová totiž podle mě ladí prostor a v tom prostoru neurazí nikoho. Je tam - stejně jako ten prostor a když se všechno dobře podaří, tak o ní vlastně ani nevíte. Jsou tam prostě spolu a dělají to místo tím čím je. Mohou existovat i bez sebe, ale společně je to lepší. A vám je tam příjemně, ani nevíte proč.

Je to jak s filmem. Víte jak se pozná opravdu dobrá hudba k filmu? Že si ji vlastně ani nevšimnete, protože tam tak moc pasuje, že nijak nevyčuhuje, ale dotváří ten celkový dojem. (Toto tvrzení samozřejmě neplatí pro hudební znalce a podobné bytosti, kteří se na hudbu ve filmu záměrně soustředí. :-))

Hudba poslechová je ale hudba, která si žádá vaši pozornost. Chce ji, vyžaduje ji, potřebuje ji. A taková hudba vás z prostorů vlastně vytrhuje. Chce abyste vnímali hlavně ji a prostor se naopak stává tím činidlem, které "pouze" dotváří atmosféru. Možná ani nevíte, že tam nějaký prostor je...

A takováhle hudba podle mě není vhodná do kaváren, krámků, restaurací a podobně. Je vhodná, když se chcete soustředit na hudbu. Je vhodná, když si tím podpoříte svoji náladu. Nebo je vhodná jako motivační hudba. Může být vhodná, když si chcete zatančit. Ale není vhodná, když chcete, aby se u vás lidé dobře najedli, mohli si popovídat se svým spolustolovníkem a odcházeli s příjemným pocitem, že sem se rozhodně přijdou zase najíst.

Prosím, prosím, dejte si pozor na to, za jakým účelem a komu hudbu pouštíte a podle toho hudbu vybírejte.

Díky. Díky. Díky.

DODATEK č. 1

To, že je hudba důležitá není jenom moje fantazie a představa. Například japonský vědec Masaru Emoto, pouštěl vodě různé typy hudby a pak fotil její krystaly. A některé krystaly jsou opravdu krásné, některé ani zas tak ne...  Více o tom v knihách jako: Zázračná voda, Skrytá tajemství vody a mnoha dalších od výše zmíněného vědce.

O tom jak na nás hudba působí a tak trochu i o tom, kdo si pouští kterou, se můžete dočíst v knize Vzestup po úrovních vědomí od Dr. D. Hawkinse.

DODATEK č. 2

Je mnoho míst krásných svým interiérem, exteriérem, personálem i hudbou. 

Velmi dobře to uměla sladit kavárna Café Trojka u Karlova náměstí, která se ale bohužel nakazila covidem a umřela.

Příjemný zážitek, byť interiérem a exteriérem nemusí být úplně pro všechny, můžete zažít v Tiché kavárně na Ládví.

A velmi dobře mi bylo i v Parlor Café v Křížíkově ulici, v kavárně Bar-ák - obojí blízko Florence nebo v podniku s názvem Bistrot Puglia v Holešovicích.

Mimo Prahu je třeba příjemná kavárna Gabi Café v Říčanech.

A spousta, spousta dalších. ;-)

Jaká znáte vy příjemná místa (krámky, restaurace, kavárny, hospůdky, apod.), do kterých se rádi vracíte? 

Už se vám někdy stalo, že vás hudba v nějakém podniku opravdu rušila?