Analfabetka, která uměla počítat

Analfabetka je podle mě báječná výpravná kniha, která se nebojí dohánět věci do extrémů. V porovnání s ní se mi pak zdálo moje bytí krásné, jisté a možná vlastně i trochu nudné. Rozhodně mohu doporučit. Mně se Analfabetka líbila mnohem víc než "Stoletý stařík".

Zaujala mě část, která mi přijde velmi aktuální vždycky. Natož pak v době koronaviré.
Jsem totiž přesvědčena, že jsme tvorové společenští a že pro náš pocit štěstí/pohody/zdraví/... je důležité se setkávat a to i přes lockdown, koronáč, respirátory, atd. Jinak nás, podle mě, čeká mnohem větší hrozba než je koronáč.

Citace z knihy (str. 330)

Královští poradci se shodovali na tom, že by se korunní princ měl zdržovat výhradně uvnitř metr silných zdí zámku, dokud nebude následnictví zajištěno, což ovšem princova láskyplná matka Sibylla rázně odmítla. Bez kamarádů by se její syn v horším případě zbláznil, v lepším by z něj vyrostl nemožný člověk.

JONASSON, Jonas. Analfabetka, která uměla počítat. Mladá Boleslav: Panteon, c2014. ISBN 9788087697177.